Představivost je důležitější než znalosti. Znalosti jsou omezené, ale představivost obklopuje celý svět.
Albert Einstein
Provázanost představ, obecně, v rámci psychické struktury výstižně vyjádřil prof. Josef Švancara z Filozofické fakulty Masarykovy univerzity: „Představy leží, metaforicky řečeno, na složité křižovatce cest od vnímání k myšlení, od vědomí k podvědomí či nevědomí, od minulosti k budoucnosti, od reality ke snu, od reprodukce k produkci, tvořivosti, od paměti ke všem složkám kognitivního systému, od konkrétního pojmu k abstraktním...“
Řada psychologů pracujících mimo kognitivní psychologii se zajímá o využití mentální představivosti v jiných odvětvích psychologie, např. o užití techniky řízených představ pro kontrolu bolesti, pro posílení imunitní odpovědi nebo jiný druh posílení zdraví, pro překonání psychologických problémů, jako jsou fobie nebo jiné úzkostné stavy. Imaginativní přístup je imanentní složkou většiny léčebných postupů. Představivost je také jedním z klíčových kroků při řešení problémů. Designéři, biochemici, fyzici a mnoho dalších vědců a technologů užívá představy v průběhu uvažování o rozmanitých strukturách a procesech i při překonávání překážek na poli činnosti, kde působí. Umělci připisují imaginaci důležitou roli v procesu tvorby. Jejich představa je pro ně nejcennějším zdrojem inspirace, představuje skutečnost, z níž čerpají při tvoření díla, žijí v její atmosféře.